Celosvětově sleduje porno až 76% populace. Generováno umělou inteligencí. Zdroj: ideogram.ai
Pornografie je dnes všudypřítomná. Stačí pár kliknutí a kdokoli (včetně dětí) se dostane k obsahu, který byl dříve tabu. Stala se běžnou součástí digitálního světa i každodenního života, ale její dopady jsou mnohem vážnější, než si mnozí připouštějí. Jedním z nejzásadnějších problémů je závislost, která ovlivňuje psychiku, vztahy i celkovou kvalitu života. Přesto se toto téma téměř neřeší – snad proto, že jsme si na přítomnost pornografie zvykli natolik, že ji považujeme za normální. Jenže sledování pornografie není tak neškodné, jak by se mohlo zdát.
Pornografie funguje podobně jako drogy. Při sledování porna dochází k uvolňování dopaminu, hormonu spojeného s odměnou a potěšením. Studie německých vědců Kuhna a Gallinata z roku 2014 prokazuje, že častá stimulace tohoto systému vede ke snížení citlivosti mozku na přirozené zdroje potěšení, což vyvolává potřebu stále intenzivnějších podnětů. To znamená, že uživatelé porna si postupně vytvářejí toleranci, kvůli které potřebují sledovat stále extrémnější obsah, aby dosáhli stejné úrovně uspokojení.
Pohoršlivým faktem je, že podle české organizace NePornu je průměrný věk prvního setkání s pornografií u dětí 11 let. Jinými slovy, než se děti pořádně naučí, jak fungují zdravé vztahy a intimita, už mají v hlavě představu, kterou jim vtisklo porno – často plné nerealistických scénářů, dominance a ponižování.
Mozek v zajetí porna
Dlouhodobé sledování pornografie je také spojeno s vyšší mírou depresí, úzkostí a celkovým poklesem životní spokojenosti. Když si mozek zvykne na vysoce stimulující scény, běžné životní situace a reálné vztahy mohou působit nevýrazně a nudně. Potom je pro člověka samozřejmě těžší užívat si běžných okamžiků, když jeho mozek potřebuje neustálou umělou stimulaci. Vliv sledování pornografie na psychiku potvrzuje i švédská studie Magdaleny Mattebo z roku 2018, kde někteří studenti sledující pornografii nadměrně vykazují psychosomatické symptomy jako deprese nebo úzkosti.
Závislost na pornografii negativně ovlivňuje partnerské vztahy. Výzkum Any Bridgesové z Arkansaské univerzity z roku 2010 potvrzuje, že pravidelní konzumenti porna často ztrácejí zájem o skutečnou intimitu, protože realita pro ně nemůže konkurovat uměle vytvořeným fantaziím. Ukazuje, že nadměrné sledování pornografie vede k nižší spokojenosti ve vztazích, menšímu emočnímu propojení s partnerem a častějším problémům se sexuální výkonností. A upřímně se jim nedivím. Asi bych se také v partnerském vztahu choval jinak ve chvíli, kdy bych několikrát týdně viděl scény, ve kterých sedm mužů souloží s jednou ženou, protože „normální“ porno už by mi přišlo nudné.
A tady jsou další zajímavá čísla: Podle Národního ústavu duševního zdraví má zkušenost se sledováním pornografie 78,5 % Čechů, přičemž u mužů je to 89,5 % a u žen 67,6 %. Problémem může být to, že pro závislost na pornografii neexistuje jednotná diagnóza a těžko se měří. Mnoho odborníků ji dokonce označuje spíše jako obsedantně kompulzivní poruchu, a ne jako závislost. Podle Národního ústavu duševního zdraví sleduje v česku porno alespoň jednou denně 4 % mužů a 1 % žen. Osobně jsem se poptal ve svém okolí a z deseti lidí ve věku 19 až 25 let sleduje porno každý den šest z nich. Jaká je tedy realita pravděpodobně nikdo ani netuší.
Extrém jako norma
Mnoho mužů, kteří jsou závislí na pornografii, si nevědomě nastaví nereálné standardy ohledně vzhledu, sexuální výkonnosti a ochoty partnerky přistoupit na extrémní praktiky. Jak vyplývá ze studie Paula J. Wrighta z univerzity v Indianě z roku 2017, pokud realita neodpovídá jejich představám, mohou se začít cítit frustrovaní, což vede k odcizení a nespokojenosti. Možná je zarazí, že není běžné mít sex s nevlastní sestrou, která se zasekla v pračce. A co je horší, mnozí si ani neuvědomují, že právě porno může být příčinou jejich problémů.
Dalším závažným problémem je vliv pornografie na celospolečenské vnímání sexuality. Dnešní mainstreamové porno je stále extrémnější a často obsahuje agresi, ponižování nebo zobrazování nerealistických situací. To v lidech buduje zkreslenou představu o tom, co je ve vztahu normální a zdravé. Opravdu si někdo myslí, že během normálního sexu je běžné plivat si do pusy, močit na sebe nebo očekávat, že každý druhý styk bude anální, tak jak to pornografie často zobrazuje? Spíš asi ne, že?
Závislost na pornografii není jen individuálním problémem, ale fenoménem, který ovlivňuje celou společnost. Přesto se o tomto tématu stále příliš nemluví. Přitom existuje řada ukazatelů toho, že nadměrná konzumace pornografie může mít vážné dopady na psychiku, vztahy i celkové vnímání sexuality. Tuto otázku bychom neměli ignorovat. Pokud tedy nechceme dopadnout jako v Japonsku, kde probíhá demografická krize a mnoho lidí má sex raději s roboty nebo umělou inteligencí. Díky, nemám zájem.